Dobré ráno, přátelé. Prosvítili jsme dnešní ranní snůšku a začnu tím, co se ode mě asi nečeká: většina toho, co pan doktor přečetl, byla pravda.

Prověřili jsme třináct tvrzení. Sedm z nich je doložených. Bloomberg opravdu napsal, že Kreml přitvrdil územní požadavky a svaluje to na Spojené státy. Slovenskému ministerstvu obrany opravdu vyměřil úřad pro veřejné obstarávání pokuty za bezmála 1,7 milionu eur za dvě letadla pořízená bez soutěže — a upozornilo na to Investigativní centrum Jána Kuciaka. Hradecká správa nemovitostí opravdu přišla o šestačtyřicet milionů. Prezident opravdu poprvé vetoval zákon Babišovy vlády, konkrétně rozvolnění rozpočtové odpovědnosti. Zemím NATO opravdu chybí střelná bavlna — a to není komolenina přepisu, to je poctivý odborný termín, jen se za ním schovává docela nudná věc: krátká bavlněná vlákna, ze kterých se dělá nitrocelulóza. Donald Trump opravdu nadhodil šéfa FIFA na generálního tajemníka OSN, což je zpráva, kterou by si nikdo netroufl vymyslet, protože by mu ji redaktor škrtl jako nepravděpodobnou. A ázerbájdžánský prezident Alijev opravdu v Berlíně zmínil tajná jednání bývalých německých a ruských politiků v Baku.

A mimo náš vzorek přečetl správně i další věci: čtrnáct tisíc korun, které lázně na Karlovarsku naúčtovaly pacientovi za asistenčního psa a kterými se zabýval ombudsman. Patnáct let od Breivikova útoku. Audit nákupu plynárenské soustavy Net4Gas.

Za tohle jednička. Bez podmínky, bez ale, bez toho drobného písma, kterým se u nás jedničky obvykle dávají.

Přidám ještě jednu, protože slušnost je slušnost. U slovenské pokuty i u hradeckého podvodu se pan doktor zeptal na věc, na kterou se ptát má: kdo to nakonec zaplatí. Když stát pochybí, pokutu mu vyměří stát, zaplatí ji stát, a stát jste vy — z peněz, které jste odvedli právě proto, aby stát nechyboval. To je věcná otázka a rád bych ji slyšel dotaženou. Jenže dotažená není. Slouží jako odrazový můstek jinam. K tomu se ještě vrátíme.

A pro pořádek jedna věc, která ve vysílání nezazněla: slovenské pokuty zatím pravomocné nejsou, ministerstvo se odvolalo.

Proč tedy vůbec rozebírat ráno, které z větší části vyšlo

Protože takové ráno funguje jako nádražní hodiny.

Nádražní hodiny jdou dvacet dní v měsíci přesně. A právě proto si je nikdo nekontroluje. Nikdo se neptá, kdo je natahuje. Každý se podívá, srovná si podle nich kapesní hodinky a jde. A právě proto si jednadvacátého nikdo nevšimne, že jdou o deset minut jinak. Cestující si to nepřepočítá — cestující se podle nich zařídí. A ujede mu vlak.

Řetěz pravdivých agenturních titulků je ten ciferník, kterému se věří. A do něj se pak jednou za čas přilepí věta, kterou nedodala žádná agentura.

Dnes se čas rozešel víc než na jednom místě. Vezmu ta místa popořádku.

Kdo vlastně vlastní Ukrajinu

První místo znělo takhle: Ukrajina prý patří třem zemím. Šestadvacet až sedmadvacet procent Rusku, zbytek Spojeným státům a Velké Británii, Ukrajincům nepatří nic.

Vezmu to smrtelně vážně, jak se sluší. Nejdřív ta procenta. Council on Foreign Relations vede okupované území ke třiadvacátému červenci na zhruba pětině — a i to je odhad z otevřených zdrojů, ne měření pásmem. Ale dobře, budu velkorysý. Dám panu doktorovi to nejvstřícnější čtení, jaké si umím představit: sečtu plné rozlohy všech čtyř anektovaných oblastí, jako by byly obsazené do posledního políčka, a přidám Krym. Vyjde 134 925 z 603 549 čtverečních kilometrů. To je dvaadvacet celá čtyři procenta. Ani při nejlepší vůli k šestadvaceti nedojdu.

Ale to je ta menší potíž. Ta větší je v tom slovese. Území se neokupuje na katastrálním úřadě. Okupované území nikomu nepatří — od toho je to okupace a od toho se o ni vede válka. A pak ta třetí část, kterou pan doktor vyslovil úplně stejným tónem jako Bloomberg o dvě minuty dřív: že zbytek Ukrajiny vlastní Washington a Londýn.

Přátelé, na tohle není doklad. Není na to smlouva, není na to katastr, není na to ani zdroj. Je to fantazie přilepená ke skutečnému faktu okupace — a drží na ní právě proto, že ten fakt je skutečný.

Manželky v osmi letech

Druhé místo: migranti si prý v Německu berou manželky v osmi až devíti letech a takové zakázané sňatky se tam konají.

Tady je potřeba dát pozor, protože obvyklá námitka zní „vy jste to jen nenašli”. Nejde o to, že bychom hledali a nenašli. Jde o to, že takový sňatek v Německu nelze uzavřít.

Německý zákon proti dětským sňatkům platí od dvaadvacátého července 2017. Paragraf 1303 občanského zákoníku od té doby říká: manželství až plnoletostí, tečka. Výjimka se souhlasem rodinného soudu, která tam dřív byla, je zrušená. A s osobou mladší šestnácti let nevznikne manželství platně vůbec — ani když se uzavře v cizině. Ten zákaz nezrušil ani Spolkový ústavní soud, jak se občas říká; ten jen v únoru 2023 uložil doplnit ochranu nezletilých, a zákonodárce to v červnu 2024 udělal.

Sňatek s osmiletou tedy v Německu nejde uzavřít ani uznat. Teprve jako druhý argument dodávám, že pro braní osmiletých manželek neexistuje jediný doložený případ.

A teď to nejsmutnější na celé věci. Existuje skutečný problém, o který se pan doktor mohl opřít: dětské sňatky uzavřené v cizině německé právo dlouho řešilo nedokonale — právě proto ta novela z roku 2024. Byla by to věcná debata s papíry a s termíny. Jenže věcná debata nemá tu ranní údernost. Osmiletá manželka ano.

Paní z Hradce

Třetí místo, a to mě mrzí nejvíc.

Zpráva o šestačtyřiceti milionech je pravdivá, to už jsme si řekli. Falešní policisté, falešní lidé z České národní banky, zaměstnankyně pod nátlakem obešla kontrolní prvky, ředitelka správy rezignovala, případ vyšetřuje policie. Až sem hodiny jdou přesně.

Pak přišel dovětek: podle pana doktora v tom ta paní s podvodníky jela. A možná byla vydíratelná.

Uvedl to tak, že jde jen o jeho názor. Chápu, jak se to myslelo. Jenže tvrzení, že je někdo spolupachatel, není názor. Je to výrok o skutečnosti. Kdyby stačilo předeslat, že je to jen můj dojem, můžu vám takhle obvinit celou ulici a ještě u toho budu vypadat skromně.

Doklad není žádný. Policejní mluvčí o té ženě podle České televize mluví jako o oběti, která zřejmě uvěřila falešné legendě. Správa nemovitostí uvádí psychický nátlak. Magistrát vyvozuje pracovněprávní důsledky. Zpráva o tom, že by jí někdo sdělil obvinění, ke dnešku neexistuje.

Nevím, jak to dopadne, a netvrdím, že je vyloučeno cokoli. Tvrdím jen tohle: veřejně označit jmenovatelného člověka za spolupachatele a podepřít to vlastním pocitem je věc, kterou si zpravodajství nesmí dovolit. Ani ráno. Ani mezi řečí. Ani se skromným dovětkem, že je to jen názor.

Slovensko: kde chyba není a kde je

A protože nechci kopat naslepo, jeden příklad, kde bych panu doktorovi ublížil, kdybych nedával pozor.

U té slovenské pokuty se zeptal, kde jsou pokuty za to, že NATO nechalo bezbranné Slovensko téměř tři roky bez letadel a bez protivzdušné obrany. To číslo mu neupírám. Záleží na tom, odkud se měří: od uzemnění MiGů-29 k příletu prvního F-16 to jsou necelé dva roky, k převzetí posledního letounu úvodní flotily tři a půl. Jeho odhad téměř tří let se uhájit dá.

Chyba je jinde. Za prvé v tom slově bezbranné. Nad slovenským nebem od září 2022 létají spojenecké stíhačky — české, polské, od června 2023 i maďarské, a létají tam dodnes. Air policing sice není protivzdušná obrana, to je poctivé přiznat; tu ale vyvrací něco jiného: Slovensko darovalo Ukrajině strategické S-300, kratší dosahy si nechalo, a letos v dubnu převzalo první baterii nové obrany.

A za druhé — otázka zněla, kdo zaplatí za dvě letadla koupená bez soutěže. Odpověď byla o NATO. To je, jako byste se ptali, kam se poděla stovka z pokladny, a účetní vám začala vykládat, že v kanceláři špatně topí.

Co si z toho odnést

Sedm z třinácti doložených, dvě nepravdy, tři zavádějící, jedno bez dokladu. Když to podám takhle, vypadá to skoro jako slušné vysvědčení, a v jistém smyslu to slušné vysvědčení je.

Jenže hodiny se neznámkují průměrem. Hodiny buď jdou tak, že se podle nich dá řídit, nebo ne. A ty dnešní jdou většinou přesně — a právě to je ten důvod, proč se podle nich lidé zařídí, odejdou s časem, který nikde jinde neplatí, a diví se, kam jim ujel vlak.

Zítra ráno zase u světla, přátelé.

— Váš doktor Pukavec