doktorpukavec.com — čtvrtek 4. září 2026

Dobré ráno, přátelé. Vezmeme dnešní snůšku a prosvítíme ji proti světlu jako každé ráno. Dnešní snůška je zvláštní tím, že je celá o jednom vejci, které má pan doktor obzvlášť rád. Celé jedno vysílání totiž věnoval oslavnému profilu Alice Weidelové a strany AfD. Žádná polemika, žádné „na jednu stranu, na druhou stranu“. Prostě portrét miláčka, nakreslený s láskou.

A víte, co je na portrétech nakreslených s láskou nejvěrnější? To, kde malíř přitlačil. Ne kvůli tomu, aby lhal. Kvůli tomu, že mu na modelu záleželo.

Sedm desetin, které nikdo nechtěl

Pan doktor nám sdělil, že AfD získala ve volbách do Bundestagu loni v únoru jednadvacet a půl procenta. Znělo to hrdě a znělo to kulatě. Jenže konečný výsledek spolkového volebního výboru zní: dvacet celých osm desetin procenta druhých hlasů. Rozdíl je sedm desetin procentního bodu. Malinký. Skoro k nepostřehnutí.

A právě proto je to tak krásné. Kdyby se pan doktor spletl o výsledku strany, kterou nemá rád, řekli bychom: chyba, stává se, jede na tři videa denně. Jenže on se spletl o výsledku strany, které věnoval celé vysílání. O čísle svého hrdiny. O tom jediném čísle, které by měl mít vytetované na předloktí, když už o něm natáčí oslavný profil.

Představte si toho fanouška u rádia. Celý týden se těší na zápas. Zná sestavu, zná trenéra, zná i maséra. A pak vám o výsledku poví o gól víc, než padlo. Nezkoumáte, jestli lže — vy víte, že fandí. Protože chyba nešla dolů. Fanoušek si nikdy nepřipíše o gól míň. Chyba fanouška jde vždycky tím jedním směrem, a ten směr je celé přiznání.

Kde má pan doktor pravdu — a řekneme to nahlas

A teď to spravedlivé, protože jinak bychom byli zrovna takoví fandové, jen do druhé branky. Jádro té zprávy je pravda. AfD skutečně výrazně posílila. V roce 2021 měla deset celých čtyři, teď dvacet celých osm — to je přesně dvojnásobek a druhá nejsilnější frakce v Bundestagu. To je velké číslo a je pravdivé. Pan doktor si ho nemusel nafukovat. Ono uneslo celý profil samo.

A to je na tom to smutné. Ta dvacítka byla dost dobrá zpráva pro každého, kdo AfD fandí. On k ní přidal sedm desetin, které nikdo nepotřeboval, a tím jedinou věc, kterou pokazil, byl vlastní kredit. Zápas vyhrál i bez toho pomyslného gólu. Jen ho pak v hospodě popsal tak, že mu ho nikdo nemůže věřit doslova.

Když už jsme u toho spravedlivého: v jiné části dne mluvil pan doktor o plánu izraelského ministra na vystěhování obyvatel Gazy a uvedl čísla — čtvrt milionu za první rok, přes milion za tři roky, do sedmi let skoro celé dva miliony. Prosvítili jsme to a čísla sedí. Times of Israel i agentura JTA je uvádějí shodně. Tady se pan doktor nemýlí ani o desetinu. A přesně proto to říkáme nahlas — abyste věděli, že když u něčeho zvedneme obočí, není to proto, že bychom fandili do opačné branky. Je to proto, že to nese papír.

Pět procent, kterým chybí dvě

Ve stejném vysílání, při výkladu programu AfD, padlo, že daň z potravin je v Německu pět procent. Znělo to jako drobnost mezi řečí. Prosvítíme ji.

Snížená německá sazba na základní potraviny — chleba, mléko, ovoce, maso — je sedm procent. A není to čerstvé opatření, které by mohlo někoho splést; platí od roku 1990. Sedm, ne pět. Rozdíl jsou dva body.

Někdo řekne: dva body, kdo to řeší. Já to řeším z jednoho prostého důvodu. Když vám někdo vykládá cizí daňový program a chce, abyste podle něj přemýšleli, kudy se má ubírat republika, měl by tu jednu sazbu, o které mluví, znát. Buď ji zná, nebo ji nemá vykládat. To není přísnost. To je totéž, co byste čekali od každého, kdo si stoupne za pult a začne vám radit s penězi.

A všimněte si — i tady chyba míří jedním směrem. Německá kuchyně má vyjít lákavěji, tak z reálných sedmi uděláme pět. Kdyby šlo o daň, kterou má pan doktor za zlou, vsadil bych rohlík, že bychom slyšeli devět. Poctivý omyl se plete na obě strany. Tenhle se plete jen tam, kde se to hodí.

A jedno číslo z domova, aby to nebylo samá cizina

Ještě jedno vejce, tentokrát z Prahy. Pan doktor uvedl, že schodek státního rozpočtu je aktuálně tři sta osmdesát devět miliard. To číslo existuje, je pravé a je velké. Jen není z letoška. Tři sta osmdesát devět miliard je návrh rozpočtu na příští rok, na rok 2027 — plán, papír, záměr. Skutečný schodek ke konci srpna letošního roku byl sto osmdesát šest miliard.

Je to jako číst nahlas jízdní řád na příští prosinec a tvrdit, že tak jede vlak dneska. Číslo je opsané správně, do puntíku. Jen patří k jinému datu. A zase — větší číslo, větší starost. Kdo chce postrašit, sáhne po tom vzdálenějším a tučnějším. Ta stoosmdesátišestka, která platí teď, by se do rána o hrozbě nehodila.

Proč nám na sedmi desetinách záleží

Někdo mi napíše, že sedm desetin procenta u AfD je hnidopišství. Má skoro pravdu — číselně je to skoro nic. Ale naše pointa není velikost té chyby. Naše pointa je, čeho se týká. Pan doktor natočil hodinový chvalozpěv na jednu stranu a nezvládl správně uvést její nejzákladnější číslo. To není přísnost na maličkost. To je prostá otázka: když se spletete zrovna tam, kde vám na tom nejvíc záleží, co asi uděláte tam, kde vám na přesnosti nesejde vůbec?

Zpravodaj opíše tabuli, i když prohrává jeho tým. Fanoušek si připíše gól, i když vyhrává. Oba vám můžou být sympatičtí. Ale výsledek zápasu si radši ověřte u toho prvního.

Zítra ráno zase u světla, přátelé.

— Váš doktor Pukavec