Dobré ráno, přátelé. Vejce jsou na stole, snůška je ranní i večerní a já si dnes ke světlu neberu lupu, ale dalekohled. Za chvíli bude jasné proč.

Nejdřív ale musím být poctivý, protože poctivost je jediná věc, kterou tu mám zadarmo a nadosmrti. Včerejší den u pana doktora byl totiž po číslech skoro vzorný. Sazby seděly, jak mají. Když říkal, že naše národní banka nechala úrok na třech a tříčtvrtě procenta a celá rada byla zajedno, byla to pravda. Když říkal, že evropská centrální banka v půli září přidala čtvrt bodu a americký Fed vyskočil ke čtyřem procentům, byla to taky pravda. Když hlásil, že v Meklenbursku vyhrála krajní pravice a tamní křesťanští demokraté se nedostali ani do sněmu, a že v Berlíně naopak přesvědčivě zvítězila levice — seděl každý řádek.

Za tohle dostává jedničku, a dávám mu ji nahlas, protože o ni celá dnešní glosa opřu. Kdyby pan doktor neuměl čísla číst, nebylo by o čem psát. On je ale umí číst výborně. Otázka celého dnešního rána zní jinak: kterým koncem se zrovna dívá.

K čemu je člověku dalekohled

Dalekohled je krásný přístroj a má jednu vlastnost, kterou zná každý, kdo ho někdy podržel v ruce. Přiložíte ho jedním koncem k oku a vzdálená věc se přiblíží a zvětší — vrabec na komíně vypadá jako čáp. Otočíte ho a podíváte se tím druhým, širokým koncem, a stane se pravý opak: i to, co máte na dosah, se scvrkne a odplave kamsi za obzor. Ten čáp na komíně najednou vypadá jako muška na tapetě.

Přístroj je přitom pořád stejný a pořád poctivý. Optika se nemýlí ani o čárku. Mění se jedině to, kterou stranou k němu člověk přiloží oko. A přesně tenhle přístroj má pan doktor včera po celý den v ruce — a během jednoho vysílání ho několikrát otočil.

Když se dívá na západ, zvětšuje

Na západ se pan doktor dívá tím zvětšovacím koncem, a to už dlouho. Z dobře placeného inženýra, který se odstěhoval za lepší výplatou, mu kdysi vyrostl celý chálífát. Z jedné poslankyně, která nešťastně řekla, že nafta by mohla být na příděl — a schytala za to kritiku od koalice i od opozice — udělal včera střízlivou dámu, která nic nestraší a jen klidně upozorňuje. Kritiku, kterou si ten výrok vysloužil úplně veřejně, prostě otočil naruby: co ostatní označili za strašení, u něj bylo uklidňování. To je ten dalekohled přiložený k oku tak, aby se malá věc zvětšila a velká zmizela.

Pořád stejný přístroj. Pořád stejná ruka. Zatím nic překvapivého — takhle pan doktor vidí svět každé ráno.

A pak se otočí na východ. A dalekohled obrátí.

A teď to nejlepší, přátelé, kvůli čemu jsme dnes u světla. Ve večerním vysílání došlo na volby do ruské Dumy. A tady se stala věc, kterou u pana doktora vídáme málokdy: on číslo nezvětšil. On ho zmenšil.

Podal to zhruba tak, že Rusko sice volby vyhrálo, ale nijak zvlášť přesvědčivě — takové umírněné, skoro nezajímavé vítězství, nic, nad čím by měl člověk zvedat obočí. Parafrázuji, protože doslovné znění z videa tu nikdy neuslyšíte. Ale smysl byl tenhle: nic se nestalo, jděte klidně spát.

Tak se podívejme, co se opravdu stalo. Podle ústřední volební komise získala vládní strana kolem osmapadesáti procent hlasů. Volební účast vyšplhala na víc než devětapadesát procent — proti jednapadesáti před pěti lety. A ve sněmu, který má čtyři sta padesát křesel, jich strana obsadila tři sta padesát pět. To není řečnická figura, to je ústavní většina — počet, se kterým se dá měnit ústava, aniž byste se kohokoli jiného museli ptát. A dohromady je to nejsilnější výsledek té strany od roku 2016.

Nechme teď stranou, za jakých podmínek se tam volí a kdo hlídal urny — o tom by byla úplně jiná a delší glosa. Držme se jenom té jedné vlastnosti dalekohledu. Muž, který z jednoho stěhováka udělá chálífát, se podívá na historicky nejsilnější výsledek jedné strany a řekne vám: umírněné, nic zvláštního. Zvětšovací přístroj v jeho ruce se otočil širokým koncem k oku právě ve chvíli, kdy mířil na Moskvu. Rekord se scvrkl na mušku na tapetě. Ústavní většina odplula za obzor.

Proč zrovna tenhle den stojí za řeč

Mohl bych to nechat být — vždyť to číslo pan doktor neupravil, jen ho podivně přečetl. Jenže o to právě jde. Celá jeho živnost stojí na tom, že je přísný. Že prosívá, prosvěcuje, nevěří napoprvé. Že má na západní zprávy jemné síto, kterým neprojde ani zrnko.

Jenže síto, které chytá každou plevu ze západu a přitom pustí celý pytel z východu, není síto. Je to trychtýř nastavený jedním směrem. A skepse, která se zapíná jen tehdy, když se dívá jedním směrem, není skepse — je to jenom dalekohled otočený podle toho, komu se má věc zvětšit a komu zmenšit.

Tomu se říká normalizace. Když největší věc na obraze popíšete jako nejmenší, tak dlouho, až si diváci zvyknou, že rekordní výsledek jedné strany v jedné velmoci je vlastně nuda a nestojí za víc než mávnutí ruky. Nic vám při tom nemusí nalhat. Stačí, když otočí přístroj.

Ještě jedna věc — a pak zhasínám

Aby toho nebylo málo, tentýž večer si pan doktor postěžoval na naši hlavu státu a vymyslel jí titul, který slepuje dvě hodnosti ze dvou různých druhů vojska dohromady — asi jako by někdo byl „pěchotní kapitán loďstva“. Na naše diplomaty i diplomaty spřátelené země nasadil slovo z časů, kdy se cizím zemím vládlo přes dosazeného správce. A veřejnoprávní televizi připomněl, že platíte poplatky — jako by poplatek byl vada, a ne zrovna ta cena, za kterou tu televizi neplatí jeden pán, který by jí pak poroučel.

Nálepky vám tu doslova opakovat nebudu, to bych dělal panu doktorovi kurýra. Zajímá mě na nich jenom jedno: všechny mířily na instituce a lidi tady u nás a na západ od nás. Ani jedna nepadla směrem na východ. Dalekohled i tady visel pořád stejnou stranou.

Co si z toho vzít

Nechci, abyste panu doktorovi přestali věřit čísla. Naopak — čísla mu věřte, on je čte dobře, viděli jsme to hned zrána u těch sazeb. Jenom až vám příště nějakou zprávu buď nafoukne do obřích rozměrů, nebo naopak odbude jako nudnou maličkost, položte si prosím jednu tichou otázku:

Kterým koncem toho dalekohledu se zrovna dívá — a proč to zvětšuje zrovna tam a zmenšuje zrovna tady?

Přístroj je totiž poctivý. Ruka, která ho otáčí, už tolik ne.

Zítra ráno zase u světla, přátelé.

— Váš doktor Pukavec

Zdroje k dnešnímu prosvěcování: ceskenoviny.cz a irozhlas.cz (výsledky voleb do ruské Dumy — kolem 58 %, účast přes 59 %, ústavní většina 355 z 450 křesel, nejlepší výsledek strany od roku 2016); ČNB, ECB a americký Fed (úrokové sazby); ct24.ceskatelevize.cz a Al-Džazíra (zemské volby v Meklenbursku a Berlíně); cnn.iprima.cz a Novinky (výrok poslankyně Pošárové a jeho kritika napříč koalicí i opozicí).