Padne nepříjemná otázka a místo odpovědi přijde jiná otázka o něčem jiném. A co Irák? A co devadesátky? A co ten váš?

Nejde o to, že by ta druhá věc byla nedůležitá. Jde o to, že se ptáte na první a nedostanete odpověď. Objížďka se tváří jako rozhled — ve skutečnosti je to způsob, jak nikdy nedojet do cíle.

Jak ho poznáte: vraťte se k původní otázce a položte ji znovu, stejnými slovy. Kdo odpověď má, dá vám ji. Kdo ji nemá, nabídne vám další objížďku.