„Nejsem pro žádnou stranu, já chci jenom klid.” Věta, po které se dobře poslouchá — a pak devět z deseti výtek míří jedním směrem.

Funguje to proto, že nestrannost působí důvěryhodně. Kdo se prohlásí za nezávislého, dostane od posluchače kredit navíc, a ten kredit pak utrácí jednostranně.

Je to jako rozhodčí, který pořád opakuje, že fandí oběma mužstvům. Píská to jen jednomu.

Jak ji poznáte: nepočítejte prohlášení, počítejte výtky. Vezměte deset posledních kritických vět a roztřiďte je podle toho, komu byly určeny. Čísla nelžou a zabere to pět minut.

Protilék: spočítat výtky a to číslo nahlas vyslovit.